Zprávičky


Valerij Krišněv, Minsk: Základní osnovy duchovní kybernetiky z pohledu eniopsychologie


Vynikající vědecké objevy vědců v oblastech fyziky a metafyziky, psychologie a parapsychologie, eniologie a léčitelství umožnily zformulovat na úrovni paradigmat, hypotéz a teorií zákony základního vzájemného působení na úrovni kosmického a nadzemního éteru torzních a leptonových polí.

Tyto objevy dovolily vědcům se přiblížit k poznání a pochopení obsahu podstaty jemného (energoinformačního) světa, fyzické a metafyzické podstaty vědomí, myšlení a rovněž substancí ducha duchovní duše, duchа životní duše a tělesného obalu.

Tyto duchovní náhledy, vlastní mnoha obyvatelům (vědcům, náboženským činitelům, mravně vysoce rozvinutým členům společnosti), se snaží produchovnit planetu Zemi. A je přirozené, že přišel čas sjednocování a unifikace vědy a náboženství při hledání pravdy a smyslu života na zemi pro každou bytost.

A rádi konstatujeme fakt, že právě vědci Ruska dospěli k závěru, že existuje Tvůrce univerza (z vystoupení prezidenta Ruské Akademie věd, akademika J. Osipova).

Přitom se však nedokazuje všeobecný postulát o existenci Boha-Tvůrce, protože „pozemské stvoření“ není všeobecně přijímáno jako skutečnost, ale hlavní je, že svatokrádežné popírání se posunulo mimo vztah ateizmu - materializmu.

Ukazuje se, že je těžké pro některé najít planetu Zemi na schématu slunečního systému. Pouze jeden ze 30 (třiceti) otázaných mohl hned ukázat, kde je naše planeta «Země». A pouze jeden ze 100 mohl jakž-takž vyjádřit své pobývání zde a smysl svého života. Pravěká nevědomost našich krajanů, odtržených od svých krabiček (počítačů, televizorů, automobilů), jasně ukazuje na převládání zvířecích instinktů Mauglí-společnosti (lidí z civilizovaných džunglí). O nějaké duchovnosti není ani řeči, naprosté pokrytectví a lež. A každý z nás se musí zvednout z této duchovní špíny a stát se člověkem (duchem v těle), ale to je možné pouze přes víru v Božského Učitele Ježíše Krista Nazaretského, přijmout cestu mravního očištění a zdokonalovat se jako esence našeho života s jeho smyslem, hodnotou a cílem.

Někteří «rychlokřídlí» vědci od teoretické fyziky pospíchali prohlásit, že uznávají Tvůrce, že je známý fenomén vědomí člověka a parapsychologie, že byla potvrzena existence jemného světa, jemných těl člověka, psychické energie, ale ve skutečnosti to je jen pocit „mávnutí“ při blížení se ke zdroji našeho bytí. Stejně jako nic nevíme o fyzice a zákonech přírody, které používáme (magnetismu, elektromagnetismu, gravitace, holografie atd.), při jejich popisu verbálně nebo znázorněním – о jemném světě víme ještě mnohem méně. Vždyť pravdu znají všichni: «Co je nahoře, je i dole», «Jak v malém, tak i ve velkém», «Poznej sám sebe a poznáš celý svět».

A je zvláštní, že fyzici - teoretikové neznali předpověď V.I. Lenina, který již v roce 1909 ve svém naučném díle „Materializmus a empiriokriticismus“ poukazoval na možnost odklonění se matematiků-fyziků od dialektického materialismu.
Od dob Leonarda Eilera se všechny matematické doktríny tvoří na základě iracionálních čísel a přibližují se „stálými konstantami“, velmi vzdálenými od fyzických představ obyčejného člověka. Matematický idealismus jako čistý druh (pouze titul doktor „fyzikálně-matematických věd „křísí“ mrtvé, a jiní „běhají po horách s budíkem“ a dokazují, že mají čas, tj. jejich jméno se mění (odešel jako „Ivan“ a z hory sestoupil jako „Štěpán“).

Obrazně to vyjádřil V.I. Lenin: „nová fyzika se zvrhla v idealismus, hlavně právě proto, že fyzici neznali dialektiku“ (1, str. 276-277), zmizela u nich „matérie, zůstali jim pouze rovnice“ (1, str. 326), protože vědci fakticky odmítli zobrazovat fyzickou postatu.
Místo toho, aby všeobecně mnohé údaje o různých jevech vyústily do vnitřní podstaty procesů, fyzici začali vyzdvihovat tzv. «postuláty“, tj. předpoklady, podle kterých by se podle nich měla příroda řídit.

Tak je v základě speciální teorie relativity (SТR) pět postulátů:
- absence éteru v přírodě,
- princip relativity (všechny procesy v systému, které probíhají rovnoměrně a přímým směrem, probíhají podle stejných zákonů, jako v klidném systému),
- princip stejnosti rychlosti světla (rychlost světla v kterékoliv inerční soustavě je stálá a nezávisí na rychlosti světelného zdroje),
- neměnnost čtyřrozměrného intervalu, ve kterém jsou „prostor“ a „čas“ vzájemně propojeny přes rychlost světla.
Při vypracovávání teorie gravitace (Všeobecnou teorii relativity) Albert Einstein rozhodl, že bez „éteru“ jeho teorie není plnohodnotná a uvedl příklad v prostoru éteru, kdy doplnil k existujícím postulátům STO ještě pět dalších:
- všechny postuláty STO se rozšiřují na gravitaci,
- prostor a čas je spojen s gravitačním polem a podmiňuje ho,
- více variant systémů rovnic ve vztahu k přetváření,
- stejnost rychlosti šíření gravitace rychlosti světla,
- existence éteru v prostoru.

Matematiky vymyšlený fyzický svět na základě fyziky nejen neobjasňuje fyzické jevy, ale ve velké míře zahání vědu do slepé uličky.
Z druhé strany je pro současného ateistu-materialistu přijatelná pouze experimentální forma výzkumů, sledující racionální výsledky se svou produktivní silou. Jaké dítě svého prostředí, Mauglí-společnost, využívající smysly: zrak, sluch, hmat, čich a chuť a schopnosti získané výchovou, stejně jako vytváření úsudku, srovnávání a dělání závěrů, po sedmdesát let z ideových důvodů odmítalo v různých dobách genetiku, kybernetiku, imunologii, bio-energetiku a v současnosti eniologii, enio-psychologii, kdy přijímá tyto směry jako okultní mystiku, protože prvky těchto věd ve většině případů patří k nepozorovatelným formám skutečnosti.

Patrně i to, že všechny vědecké metody s jejich přístroji, přizpůsobováním, přístroji, počítačovými prostředky a závěry mají v sobě pouze prostředky k ujištění se v pravdivých výzkumech (přijímaných) procesů, ale v žádném případě ne fyziku samotného procesu.

Nicméně existují již „ve světle posunutí“ vědci, kteří potvrzují důležitost intuice, nápadu, vidění, získávaných z hlubiny podvědomí v procesu své tvůrčí cesty, kdy přísně analytická, logická, racionální činnost je pro ně – pouze hrubá energo-informační zátěž pro mozkové závity, která přivádí mozek v hlavě, míchu a břišní mozek do rezonance podle jejich vyladění se na řešený problém.
Tato jakoby odměna za „myslitelskou“ práci probíhá shora přes naše strážné anděly (svaté duchy). Pokud objevy probíhají pro blaho duchovního rozvoje lidstva, pak se v tomto procesu účastnily světlé Vyšší síly a obráceně.

Nejdůležitější objevy uskutečnili vědci a jasnovidci při odpojeném vědomí: struktura atomu Niels Bohra, periodická sestava prvků D.I. Mendělejeva, budoucnost lidstva Michela Nostradama, konec Velké vlastenecké války V. Messinga aj. Existují důvody domnívat se, že nové znalosti se dostávají z podvědomí (biopočítače míchy) člověka intuicí (vyladěním se na místní informační kanál Světové databáze), nebo osvícením myšlenkou (na patřičném místě v daný čas před narozením našeho „předurčitele“ pro předurčený úkol na Zemi – jen tento vědec a žádný jiný).

V procesu intuitivních vizualizací probíhá motivační pronikání vědomé mysli přes bariéru do oblasti podvědomí (mícha s počítačem, připojená k vesmírnému vědomí – zdroji znalostí), v procesu osvícení tento průnik probíhá spontánně (podle životního programu, vložené před narozením).

Paradoxnost poskládaných intelektuálních zakázaných komplexů na vše nové: rozum při využití vědy ukládá znalosti a žádá mozek o jeho um, schopnost chápat a vysvětlit (uvědomit si) vše, co probíhá pro blaho „pozemského tvora“ – ducha zvířecí duše spolu s jeho tělesných obalem. Ale všichni znají potřeby rozumu Mauglí-společnosti individualizovaných džunglí – je to klam a dezinformace, zdroj vytváření mýtů ve vědě, postrkující civilizaci k propasti, ale podvědomí se živí ezoterickými (tajnými) znalostmi, kde mystika - je pronikáním skrytých znalostí v naše vědomí.

Civilizaci je možno srovnat s vnitřním uspořádáním buňky (skryté, tajné věci o životě individuálního člověka je ukryto v žloutku, zatímco „bílek“ je jen prostředí napomáhající jeho rozvoji). Tak i znalosti mozku Mauglí-společnosti jsou absolutně nevzdělané ve vztahu se znalostmi míchy, neboť přispívají k rozvoji a ochraně pevnosti tělesného obalu, který v sobě chrání jako matrjoška v matrjošce tajné znalosti o mikrosvětě (břišní mozek) a makrosvětě (mícha).

Je to racionální, pragmatický rozum mozku Mauglí-společnosti s jeho deduktivními, logickými a experimentálními důkazy, naplněný jím vytvořenými teoriemi, hypotézami a modely doposud přináší s sebou bídu a neštěstí pro všechny obyvatele Země. Vědecký mýtus „Náboženství – durman pro ošálení lidí“, zničil nejen kulturní cennosti jako kostely, ale i dané mravní jádro, které stmelovalo ve své době každé civilizované společenství.

Nastala doba přiznat skutečnou nezbytnost spojení snah vědců a teologů pro blaho rozšíření znalostí a přijetí světového názoru jak z pohledu fyzikálních zákonů, tak i ve všeobecnějším všestranném a správném chápání světa a člověka.

Z pohledu eniopsychologie bylo lidstvu dáno náboženství Vyšším rozumem s využitím Proroků a Svatých otců jejich odhalováním a nacházením pomocí meditace, osvícení a inspirací těchto osobností, kdy obyvatelům Země byly odhaleny znalosti o Duších duchovní a zvířecí duše, o duchu tělesného obalu, o smyslu lidského života na planetě Zemi v tělesném obalu, o uspořádání Bytí a vzniku biologického života jako tělesného obalu, stejně jako jsme se dověděli o vynálezu automobilu, který však kdysi neexistoval. Jen nevzdělaní lidé ztotožňují automobil s člověkem v něm sedícím, tj. tělesný obal člověka s duchem tělesné schránky v něm sedícím, duch této tělesné schránky a v něm sedící duch osobnosti, duch osobnosti a Duch svatý, který ho navštívil v případě, že dodržuje přikázání Ježíše Krista Nazaretského.

«Existuje život vnější jako bílek ve vajíčku a život vnitřní – žloutek ve vajíčku, tak i život společnosti – věda představuje její vnější projevy, ale náboženství - vnitřní». Tendence některých náboženství je dovést život společnosti a každého člověka zvlášť do slepé uličky (jako by život byl jeden a dál „peklo“ nebo „ráj“, návrat nebude pro evoluci ducha zvířecí duše), není to nic jiného, než ateistický náboženský názor, nemající nic společného s Božským Učením Duchovního Učitele Ježíše Krista Nazaretského.
Naši křesťanští teologové zapomněli na slova svého učitele Ježíše Krista Nazaretského: „Přišel jsem ukázat, jaké jsou možnosti člověka. Co vykonám já, mohou vykonat všichni lidé. A co jsem já, budou všichni. Tyto dary patří všem národům všech zemí – je to voda a chléb života“, а stejně tak slova o vynikajících zpěvácích: „Kde se vzal jejich talent a tato síla? Za jeden krátký život samozřejmě nemohli nastřádat i kvalitu hlasu a znalosti o zákonitostech souzvuku. Jsou to zázraky? Ne, protože všechno pochází od přírodních zákonů. Již před mnoha tisíci lety tito lidé již skládali svou harmonii a kvality. I oni přicházejí se dále učit díky všelijakým projevům“.
Nicolas Roerich, «Altai Gimalaya» (New York: Frederick A.Stokes Co.,1929.)
Po dobu opozice po několik století se náboženství snažilo „neobratně“ stát na úrovni vědy. Reformovali Božské učení Ježíše Krista bez studu a svědomí (teologa Origena „nechali shnít“ v podzemí za to, že hlásal reinkarnaci a převtělení, “starověrce” upalovali na hranicích, řezali jim hlavy a lámali v kolech za to, že se nepodřídili reformám zavedených v liturgii a obřadech patriarchou Nikonem). A jakým právem tento „pozemský tvor“ s vousy reformuje Boží učení Ježíše Krista z Nazaretu, a pak zvěrsky zabíjí pravověrné křesťany.

Takže jak náboženství, tak i věda v sobě nesou dobro i zlo a je čas spojit úsilí, aby zla bylo méně a zvítězila svoboda a spravedlivost ve prospěch budoucího oduševnění každého obyvatele Země, který by bez vědy zůstal doposud teologickým mnichem v jeskyni a bez náboženství zase zvířecím monstrem civilizovaných džunglí s funkcemi hltat a množit se. Proto byl člověku dán rozum a srdce dohromady, kdy vytváří bio-rezonanční obrys lidského „Já“, s pomocí kterého je možno komunikovat s biopočítačem „břišního mozku“, který v sobě nese informaci mikrosvěta a celé minulosti a s biopočítačem míchy, nesoucím v sobě informaci makrosvěta a všeho budoucího (vždyť mícha má kosmickou anténu ve formě kostrče, která pracuje v torzních polích (točivých polích)).

Naše planeta Země má přece torzní kanál, vytvářený proti sobě působícími silami, které se vytváří při její rotaci s planetou Venuší a satelitem Měsícem.
Jak ukazují praktické výzkumy, vědomí a matérie jsou na úrovni torzních polí nerozlučné, jelikož spojení mezi úrovní Jemného Světa a všemi poli s jejich materiálními předměty jde přes vědomí. Ale tuto myšlenku jednoty přinesl svým žákům již před téměř 2500 lety sám Pythagoras. Pro ateistickou vědu však doposud zůstává záhadou, jak přichází informace do našeho mozku a jaké procesy přitom v mozku probíhají, stejně jako v organismu. Současný člověk, když poznal na určité úrovni funkci pravé a levé polokoule mozku (za emoce, názorné myšlení odpovídá pravá hemisféra, za logické a abstraktní myšlení – levá hemisféra), stejně nepochopil, proč faraóni starobylých civilizací využívali intuici jako způsob poznání, tj. pravou hemisféru mozku. Právě jejich mozek mohl vytvářet zvláštní rezonanční vibrace v nadzemím éteru, což i doposud je zdrojem tvořivé energie. A to ještě mohli vytvářet i materiální hodnoty a přesunovat myslí ohromné kamenné balvany.

Ale pro naše ateistické roboty s jejich logikou a rozumem levé hemisféry není dostupný tento proces myšlení pravé hemisféry, protože od dětství ho nebylo zapotřebí a atrofoval, stejně jako u Mauglí-vlčka atrofovaly nepotřebné oblasti levé hemisféry (učit ho ve 12 letech se rovnalo dát vašemu počítači 1000V – buď se Mauglí vypne (to je jako přepálení „jističe“), nebo zahyne ve snaze pochopit „požadavek“ od našeho robota-ateisty).

Jako kdyby existovali dva lidé: Mauglí z džungle a Mauglí ze společnosti (civilizovaní džunglí), ale jeden má rozvinutou pravou hemisféru s nastavením na odpovídající intuici, schopnostem znázorňovat a zvířatům (vlk, divočák, jelen, medvěd atd.), ale druhý levou hemisféru s naladěním na materiální, racionální a logickou stránku. V obou případech nejde o „člověka“, protože neexistuje duchovní počátek, a duše (jako i jakýkoliv proces s energickým polem) existuje všude, i v kameni. V této spojitosti namísto vědy vystupuje její duchovní složka, jejíž název je – ENIOPSYCHOLOGIE, a jejímž základem je Duchovní kybernetika.

Zavedený pojem kybernetiky jako „vědy řízení“ nižšího systému (předmětu) vyšším systémem řízení díky zpětné vazbě je dostatečně sladěná při vzájemném působení dvou živých kvantových polích u substancí – Ducha tělesného obalu, zemského původu, a Ducha osobnosti, který může být vymodelovaný Božským Svatým Duchem, který je „nebeského“ původu a který se dostal na Zemi již s předurčeným úkolem na Zemi.

Utváření, rozvoj a vzájemné působení dvou kvantových polí substancí v jednom tělesném obalu (ženy nebo muže) je zřetelně zastoupeno 12

Absolutními zákony duchovního sebezdokonalování:
1) Duchovní kvantový zářič duchovního „Já“ zástupce lidského rodu (ZLR) se tvoří na jemném virtuálním plánu mnohem dříve, než tělo (v tom je podstata fenoménu: „Člověk se ještě nenarodil a už se o něm hovoří“).
2) ZLR ve tvaru bílkovino-nukleinovém tělesném obalu se rodí s genetickým kódem formy tělesného obalu a individuálním programem jeho rozvoje (determinovaný — nezávislý na vůli jejího Ducha tělesného obalu (DTО) buď stochastickou — závislé na projevu egoismu vůle (DTО).
3) Místo a čas narození tělesného obalu je přísně determinované v prostředí (existence daného zákona potvrzuje schopnost některých senzibilů předpovědět narození stejně jako „odchod“) a předjímat události pro lidí s determinovaným individuálním programem rozvoje).
4) Při dosažení plnoletosti se zapojuje faktor uvědomělé odpovědnosti ZLR za své jednání a činy před společností přes nevyspělé „Já“ (Duch zvířecí duše) s motivací „ze strachu“ nebo „kvůli svědomí“.
5) V průběhu života ZLR uskutečňuje vzájemné působení v dialogu se sebou samým (mezi DTO a správcem faktoru vědomé odpovědnosti - FVO) a v dialogu se společností přes FVO.
6) Uvědomění si procesu FVO „Já myslím“ na to, že „Myslím“ vytváří samotné opodstatnění ZLR na úrovni „Mauglí společnosti“, přizpůsobeného k životu v podmínkách dané lokální společnosti.
7) Začátek tvorby ZLR jako člověka spojeného s okamžikem uvědomělého přijímání sebe v Duchu (zákon potvrzuje oprávněnost překladu ze staroindického jazyka – sánskrtu slova „člověk“, kde „člo“ – duch, „věk“ – sto let).
/Ti, u kterých tento okamžik ještě nenastal, tak zůstanou dvounohými myslícími pozemskými tvory ./
8) Přijímání sebe v Duchu je první krok duchovního procitnutí od duchovního nevědomí a zbavení se „duchovního daltonismu“ k jasnému chápání na úrovni uvědomění: „Kdo jsem „Já“ a „Co je mé tělo“.
9) Uvědomění si harmonie mezi „chci“ DTO a „je nutno“ FVO a uspokojit se tím, co „je moje a co mám“, se zdá být předností našeho rozvitého duchovního „Já“ (Ducha osobnosti).
/Druhý krok ZLR na cestě k Duchovnímu vzestupu kupředu a nahoru./
10) Program ducha osobnosti (DO) je přísně daná a orientovaná na funkci a úkoly vzájemného působení se společností z pohledu seberealizace (zákon potvrzuje podstatu fenoménu: „Každému je dáno podle jeho života ve společnosti — „muzika nebo technika“).
11) Programy DO jsou individuální a neopakovatelné (stejně jako otisky prstů).
12) Třetím a závěrečným krokem ZLR na cestě vytváření v sobě ukončené (prosvětlené) Duchovní bytosti je modulace našeho DL Svatým Duchem a získání Ducha Duchovní Duše (DDD), která má Duchovní Vlast za hranicemi Sluneční soustavy. (Zákon potvrzuje oprávněnost používání pyramid u Atlantiďanů kvůli vzestupu DDD do Duchovní vlasti v Galaxii Mléčné dráhy.)

Résumé: Živá hmota nadzemního a planetárního éteru na úrovni polí ve tvaru leptonových polí, vytvářených planetárním torzním vzájemným působením „Venuše - Země“, vytváří kvantový zářič Ducha tělesného obalu, stejně jako jakýkoliv jiný pozemský tvor podle programu evoluce biosféry planety Země.
Vytváření Duchovního „Já“ (Duch zvířecí duše do Ducha osobnosti) probíhá při působení torzního pole, které se vytváří vzájemným působením planet „Uran - Pluto“.

Včasné poznání sama sebe v Duchu a svého předurčeného úkolu ve společnosti je zárukou rychlého splnění daného pozemského programu, šťastného života (i když těžkého a nesnadného pro tělesný obal a jejího správce (Ducha)) a návrat do Duchovní vlasti. Když naše Duchovní „Já“ nevyžaduje schopnosti našeho Ducha tělesného obalu, atrofují (mizí), spolu s narušením tělesného obalu se jeho kvantový zářič (DTO) vrací do energo-informačního pole Země, a naše skutečné Duchovní „Já“, po průchodu noosferickou rehabilitací se po nějaké době reinkarnuje do nového tělesného obalu.

Prvky duchovní kybernetiky jsou i absolutní psychoanalýza, absolutní duchovní „Já“, absolutní zákon dlouhověkosti, absolutní princip doplnění, absolutní léčitelství, absolutní hologramy duchů – současného člověka, člověka rozumného a člověka-robota.

I při existenci vlivu rodičů, sociálního vzdělání a výchově budoucího člověka – Ducha je vnější působení ze strany nevtělených Duchů nadzemního éteru natolik významné, že ho v žádném případě nelze zanedbat.

Běsi a také pravoslavní a jiní ateisté jsou ve svých myšlenkách jediní, kteří soudí a zakazují, bez ohledu na to, že jsou na různých úrovních ve svém projevu (běs s sebou nese myšlenku sebevraha, vraha lidí myslících jinak a realizuje svou myšlenku, když má k dispozici tělesný obal „pozemského tvora“). Jsou to duchovně nevyvinutí lidé (duchovní „daltonici“), neschopní cítit „srdcem“ zákony rozvoje energo-informačních substancí projeveného a neprojeveného fyzického a metafyzického světa.

Není těžké označit duchovního daltonistu – myšlení se tvoří mozkovými závity levé hemisféry mozku, pravá hemisféra atrofuje, což způsobuje narušení transkomunikačních inervačních spojů s míchou a vypnutí kanálu přijímání Svatého Ducha, tj. vypnutí přijímací kosmické antény – míchy. Přitom zároveň probíhá zablokování v oblasti působení mozku na břišní mozek, tj. všechny výměnné procesy na buněčné úrovni jdou zcela na úkor jednotlivých orgánů. Životní systém „zvířecího tvora“ je decentralizovaný a připravený k sebezničení.

Každému člověku-duchu je daná možnost ve 4 znameních (Býka, kozoroha, ryb, vodnáře) objevit se na Zemi v průměru 14 - 15krát. Při délce epochy 2130 let (2130х4):14≈600 let (za ≈ 600 let).

Úkol člověka – Ducha během každého života na Zemi je osvojit si a správně využívat všechny možnosti předurčené osudem pro rozvoj svého Ducha osobnosti (viz Absolutní zákony duchovního sebezdokonalování) v daném životě a připravit se na další život, aby získal stav plného splynutí Ducha osobnosti se Svatým Duchem a s následným návratem v Duchu Duchovní Duše do Duchovní vlasti (střed eliptické Galaxie Mléčné dráhy).

Valerij Krišněv
Prezident Mezinárodní akademie eniopsychologie a léčitelství
Běloruská republika, Minsk

29.06.2009, 1288x

Other available languages

RU

EN


Zpět ...>>>





Alla D. Kulikova,
Prof. Medicíny Ph.D.




Psychoanalytik
Magistr Biopraxe I. st.
Naturoprat EU