Zprávičky

Limity intergace - 2011. Zamyšlení

Internet a další technické vymoženostmi (zejména nositelé médii) nejsou, jako nástroje integrace lidstva zdaleka tím konečným stádiem. Na světě jsme se sice díky nim stali jednou ´velkou rodinou´ v ´jedné velké vesnici´. Jsme na sobě všichni více závislí, výsledky snažení jedněch se stále více dotýkají jiných... (Proto musejí být vždy s co nejširším přínosem).

Napsal jsem před rokem, že internet je správnou cestou k integraci, zjemňování a kultivaci prostředí, a že se´řítíme do uvědomění a opravdové integrace´. Dnes mi dovolte přidat a zdůraznit následující.

Po předvstupním (individualistickém) internetu tady vzniká ještě další, vyšší - rovina duchovní. Měla by přinášet stále těsnější souznění, procítěná prožívání věcí zdejších. (Věřím, že jsem si toho nevšiml jen já sám :-)

Nemohu při argumentaci k tomu rozebírat všechny stejně nás trápící věci jako deficit času, případně oteplování či změny klimatu... Chci poukázat, že stále více vzdělanců tvrdí, že dnes na Zemi žijící generace máme štěstí. Jsme přímými účastníky jevů, které nás ale čím dál rychleji přesahují.

Podle nejnovějších zjištění, kterým lze už jen věřit, přichází na planetu Zemi (současně do dalších částí Vesmíru) silný, energetický proud světla, který sem přináší velké změny. Jsme v důsledku nabíjení novými energiemi svědky obrovského oživení všeho kolem sebe, což nás vtahuje do nových souvislostí a zrychleného spádu údálostí. A je to dobře, protože stejně jako kdykoliv v minulosti - všechno staré se přežívá a na jeho místě roste něco nového, chce se říct - celostně svěžího. Avšak pro přežití (nic naplat !), se budeme muset hodně změnit i my sami.

Z dalších dobrých zpráv je ta, že se konečně všude začalo poukazovat na korupci. Napadá mne, proč se ti největší miliardáři v čele s Billem Gatesem vzdávají svých majetků? Pamatujete v minulém editorialu - ´Kdo bude žít v nevědomí bude probuzen a kdo ví, zda to bude probuzení sladké...´ Kdo by ještě před rokem věřil, že takové ´monolity´ jako Mubarak nebo Kadáfí přestanou existovat? A taky kdoví, zda se z toho nestane móda - vracet peníze (jako nahromaděnou energii lidské práce) zpět celku...

Možná, že na přikladu těch dnes nejbohatších nám přijde pochopit, že ´hrubohmotný´ majetek nelze nikam a nikomu bez oprávnění uzavřít. Jára Cimrman by jako parafrázi určitě dodal: ´Je přísně zakázáno bráti si cokoliv sebou do nebe´.

A ještě, staré hermetické pravidlo říká - jak dole, tak nahoře a naopak. Uvádí se, že vše tady ve hmotě má svůj odraz i ve vyší jemnohmotě, v paralelních rovinách. A je-li právě tam už z té nové energie hodně světla a změn – máme se zákonitě na co těšit i tady dole...

Myslím, že se to už projevuje – třeba dnes v Africe, v arabském světě. Na řadě je podle všeho střední Asie, Čína... A mluvíme-li tu o 30.-40. rovnoběžce, vzpomeňme, že před dvaceti lety byly změny nejpatrnější kolem ´naší´ 50. rovnoběžky. Že by se ty zemské póly už opravdu začaly naklánět?

Ale ještě k internetu. Přeji si, aby ti lidé, co by snad na své cestě k integraci ustrnuli v klávesách a monitorech, (případně u podobných technických či mediálních hraček) - aby se z toho nestali roboty - nástroji v rukou nejasno koho.

Proč si to myslím? Podívejme se, jak nám technika dnes stále více ´leze pod kůži´ (někdy taky přes hlavu :-). Například těmi mikročipy - v očích, v mozku, v končetinách - jak dokáží přebírat funkce za člověka, kterého tak asi brzo přestanou i potřebovat. Na cestách do Vesmíru to už v rámci NASA začalo. Prvního ´Ameroida´ tam již poslali. Japonci nedávno předvedli kompletní, programovatelnou umělou ženu pro pánské potěšení... (Příjemná představa? :-)

Já zastávám názor, že schopnost poznávání byla člověku dána jako nástroj k sebeuvědomování a seberozvoji. Někdy se ale zdá, jako by se za nás rozvíjely spíš ty stroje...

A je také jasné, že vývoj spojený s valícími energiemi se brzy, dost možná, odrazí kromě technické, také ve společenské sféře... A kdo ví, zda se příště nebudeme chtít (nebo muset) zamýšlet i nad tím, co bude následovat po dnešním způsobu uspořádání společenských vztahů, po tzv. demokracii. Po systému, ´který sice není ideální, ale dosud jsme místo něj nic lepšího neměli´.

Demokraté přišli na svět cestou krví zalité Velké francouzské revoluce. Diktaturou demokracie zavrhli urozenost. Komunisté pak v části světa udělali něco jako pravý opak. Připusťme tedy, že onen 200 let starý systém uspořádání věcí má své limity.

Snad nikoho neurazím, když připomenu, že podle největších vzdělanců, hybnou silou vývoje (rozuměj demokracie) byly právě závist a chamtivost a nově i oportunismus. (Och, jak blízko ke korupci!).

A čím by šlo příště onu hybnou sílu rozvoje nahradit? Tak to bych dnes - s dovolením - nechal na čtenáři samotném...

V plném zdraví a v pokoře k věcem neznámým
čtenáře zdraví
Mgr. Rostislav Vlček, editor

Článek byl zveřejněn na serveru česko-východní spolupráce i-RU.CZ 7.3.2011

09.03.2011, 315x

Zpět ...>>>

Alla D. Kulikova,
Prof. Medicíny Ph.D.

Psychoanalytik
Magistr Biopraxe I. st.
Naturoprat EU