Domů O Akademii O Alle D. Kulikové Přehled služeb Novinky Konference Zprávičky Semináře - Kurzy Cvičení, Teze Teze Alla Kuliková Účasti v konferencich Akademisi Ke stažení Básnická lyrika Fotogalerie Partneři projektu Plán 2010 Kontakty

Zprávičky

O lidské podstatě v moderním světě

Lidský mozek, bez ohledu na stále se zrychlující tempo sociální evoluce, zůstal prakticky beze změn. Je tomu skutečně tak? V týdnu od 15. března 2010 proběhl Evropský týden lidského mozku. Přijměte tento článek, jako malý příspěvek k tématu.

Historie lidstva ukazuje, že lidský rod žil tři miliony let v lesích, tři tisíce let na polích, třista let v továrnách a podnicích a nyní… méně než třicet let u počítačů. (Evropská společnost pro výzkum mozku).

Člověk je však nyní schopen zpracovávat nesrovnatelně větší objemy informací, než naši vzdálení předkové. Neandrtálec by se dnes v našem přesyceném světě musel zbláznit. Čím je to umožněno?

Mnozí odborníci tvrdí, že lidský mozek je tou nejsložitější věcí ve vesmíru, kterou známe. Nejnovější poznatky o lidském mozku ukazují, že život člověka probíhá zhruba ve třech etapách: nevědomí (dětství), vědomí (dospívání) a uvědomění (dospělost). Otevření individuálního vědomí je podporováno právě vědomým myšlením, sebekontrolou a úsilím zdokonalovat se.

Sebeuvědomění

V důsledku vzájemného působení člověka s okolním světem a s lidmi postupně vzniká sebeuvědomění, které nám umožňuje poznávat sebe sama, odhalovat naše možnosti a schopnosti. Poznamenejme, že je to o nutnosti neustálé sebekontroly a sebehodnocení.

Bulharský vědec B. Paljušev se například domnívá, že „Člověk je složitou kopií vesmíru, z něhož se zrodil". Spojuje se s informačním polem, které nese vědomí, jehož rozsah se přibližuje dimenzím vesmírných procesů… V důsledku "korpuskulárně vlnové podstatě člověka se jeho vědomí nachází mimo fyzické tělo a představuje jakýsi prostorový útvar nebo útvar pole".

Podvědomí a nadvědomí

Lidské vědomí proto určují zkušenosti, které jsme nabyli na nekonečné cestě evoluce. Chceme-li zobrazit vývoj člověka s pomocí přímky, která vychází z mínus nekonečna a směřuje do plus nekonečna, pak jakýkoliv bod na této přímce představuje vědomí. Podle Tibeťana Lopsanga Rampy představuje úsek přímky od mínus nekonečna po vytvořený bod podvědomí a od daného bodu až do plus nekonečna bude nadvědomí. Podvědomí je tedy vědomím minulosti, naopak nadvědomí je vědomím budoucnosti. Jednoduché, že?

Za ještě názornější lze označit myšlenku britského profesora Franka Spedinga, kterou pronesl v Britské společnosti psychického výzkumu: „ Představme si živý svět jako souostroví, které se skládá z milionů malých ostrůvků, přičemž každý z nich znázorňuje fyzické vědomí.

Bezprostředně pod povrchem se nachází osobní nevědomí. O něco hlouběji se Země spojuje do jednoho celku, v této vrstvě je uloženo kolektivní nevědomí s jehož pomocí se předávají ideje a myšlenky z jednoho osobního nevědomí do druhého (pokud přitom pronikají do úrovně vědomí, pak hovoříme o fenoménu telepatie“).
A teď to nejzajímavější: „V okamžiku zrození člověka vzniká na hladině oceánu bytí ostrov vědomí, v momentu smrti naopak mizí pod hladinou“ – uvádí vědec. Ukazuje se, že jsme všichni vzájemně propojeni.

Paměť a rozum

nižším

středním

vyšším rozumem

Typy rozumu přitom nemají jasné hranice a prolínají se.

Výlučně instinktivní rozum používají bytosti na nižším stupni vývoje: jedná se o živočichy, divochy a děti. Instinkty postupně ustupují rozumu v závislosti na stupni rozvoje intelektu daného člověka – stále ale plní fyziologické funkce bez vědomé účasti (trávení, krevní oběh, dýchání, aj.)

Lidské potřeby - hlad, žízeň, spánek, pohlavní pud a všechny vášně – nenávist, závist, žárlivost, pomsta a další projevy nízkých emocí – to vše je řízeno instinktivním rozumem (podvědomím).

Intelekt má velké zásluhy na rozvoji civilizace. Intelekt stojí za nejrůznějšími aplikovanými vědomostmi, veškerými technickými vymoženostmi a další výdobytky moderní doby. Intelekt však nepředstavuje moudrost – moudrost je druh emoce, zatímco intelekt je rozum. Pokud intelekt poslouchá hlas svého vyššího prvopočátku, jímž je moudrost, a dokud jej následuje – nese to velké výhody. Může tomu být ale i naopak.

Například, pokud člověk svůj intelekt zbožšťuje, začne jej přeuznávat, vytvoří si z něj modlu a začíná jej považovat za nejvyšší podstatu sebe sama - pak nedokáže postihnout obrovské veličiny, které přicházejí z vyšších světů. Kvůli přerušenému spojení s vyšším prvopočátkem v sobě rozvíjí ty nejpřízemnější z osobních hodnot, ležící v základech intelektu: touhu po rozdělení, uzavřenost, individuálnost, sebestřednost a egoizmus či nesnášenlivost vůči názorům druhých, nutkání odporovat, nesmiřitelnost.

Současný svět hyne kvůli nadměrnému rozvoji intelektuálnímu rozumu, kvůli nadvládě racia nad duchovností.

Vyšší rozum neboli schopnost prozřít a možnost využívat nadvědomí je v dnešní době přístupná pouze omezenému okruhu lidí. Všechno vznešené, ušlechtilé, nádherné, nejvyšší kulturní hodnoty – to vše vychází právě z oblasti vyššího rozumu.

Ve svém fyzickém vtělení tedy člověk disponuje individuálním vědomím, které se skládá z daného spektra podvědomí a nadvědomí, a dále fyzickým vědomím, které označujeme jako intelekt.

Je pozoruhodné, nakročují vědci k dalším, velmi zajímavým tématům - že totiž v lidském podvědomí jsou podobně jako ve střípku hologramu uloženy veškeré údaje o celém Vesmíru z minulosti, přítomnosti i z budoucnosti.

No řekněte, není to Božské?

´Neomezené možnosti člověka´

02.04.2010, 208x

Zpět ...>>>

MUDr. Alla Dmitrijevna Kulikova, CSc.